|
|
Hormonálně aktivní látky ve vodním prostředí a rizika pro vodní organismy a člověka.
Duisembay, Zhuldyz ; Bušová, Milena (vedoucí práce) ; Ezechiáš, Martin (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zkoumat přítomnost, zdroje a dopady hormonálně aktivních látek neboli endokrinních disruptorů (ED) ve vodním prostředí. Tyto látky, včetně dlouhodobých perzistentních organických polutantů (POPs), např. pesticidů a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs), a nepersistentních polutantů, jako je bisfenolA a alkyfenoly, přímo či nepřímo ovlivňují hormonální systémy vodních organismů a člověka. Bylo například zjištěno, že zvýšené koncentrace některých progestagenů ovlivňují plodnost, reprodukční procesy, vyvolávají transkripční změny a mění poměr pohlaví v rybích populacích. Četné studie v této oblasti se zaměřují na hodnocení projevů ED ve vodě, jejich vlivu na chování a životní funkce vodních organismů a člověka a na problémy spojené s jejich detekcí a odstraňováním z odpadních vod vypouštěných do životního prostředí. Nedávné výzkumy odhalily zvýšené koncentrace specifických ED v různých regionech včetně České republiky (v řece Blanici byly zjištěny významné koncentrace levonorgestrelu, megestrol acetátu (MGA), drospirenonu a dienogestu). To svědčí o nedostatečné regulaci a možných obtížích při účinném odstraňování těchto látek z vody běžnými technologiemi čištění odpadních vod. Další důležitou součástí bakalářské práce je řešení omezení tradičních technologií...
|
|
|
Distribuce vybraných léčiv mezi články potravního řetězce ve vodním prostředí
LEXOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá výskytem léčiv ve vodních organismech. Léčiva se dostávají do recipientu s vyčištěnou odpadní vodou z ČOV. Nejvíce nacházená léčiva v povrchové vodě a vodních organismech patří do skupiny antibiotik, psychoaktivních látek, antihistaminik, analgetik a kardiovaskulárních léčiv. Byla sledována přítomnost 20 vybraných léčiv na 10 lokalitách českých řek v několika typech matric. Léčiva byla zkoumána v juvenilních rybách, plasmě a svalu dospělých ryb jelců tlouště (Squalius cephalus), slávičce mnohotvárné (Dreissena polymorpha) a v bentických organismech. Z výsledků vyplývá, že nejvyšší koncentrace byly nalezeny v bentických organismech a slávičce mnohotvárné. Nejvyšší počet léčiv byl nalezen v bentických organismech, celkem 18 z 20, z toho 3 léčiva byla nalezená na všech lokalitách. Nejnižší počet léčiv byl nalezen ve svalu a plasmě dospělých ryb. Mezi nejvíce znečištěné lokality patří Bílina Ústí nad Labem a Svratka Židlochovice. Tyto řeky mají malý průtok a vypouštěné odpadní vody se méně naředí a koncentrace léčiv ve vodních organismech je vyšší.
|
|
|
Toxicita vybraných antiarytmik (verapamilu a diltiazemu) pro vodní organismy \kur{(Dpahnia magna)}
DOKOUPILOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá skupinou antiarytmických léků a jejich toxicitou pro vodní organismy. V teoretické části práce jsou shrnuty základní charakteristiky a rozděleí antiarytmik, jejich mechanismus působení a terapeutické využití při léčbě kardiovaskulárních onemocnění spolu s jejich výskytem ve vodním prostředí. V práci jsou také popsány toxikologické testy a související nežádoucí účinky léků na vodní organismy. V experimentální části jsou uvedeny výsledky 21denního testu chronické toxicity verapamilu a jeho degradačních produktů na počet juvenilů, počet snůšek a velikost těla perloočky Daphnia magna.
|
|
|
Acidifikace povrchových vod - problém stále trvá
Beneš, Filip ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Hardekopf, David (oponent)
Acidifikace povrchových vod je od poloviny 20. století problém řady oblastí na celé severní polokouli. Způsobily to průmyslové závody vypouštějící emise oxidů síry a dusíku, ze kterých fotochemickými reakcemi v atmosféře vznikají kyseliny. Kyselá atmosférická depozice způsobila vymizení ryb a většiny druhů vodních organismů v potocích a jezerech. Dále kyselá atmosférická depozice vyplavila z půd do povrchových vod nejen pufrující bazické kationty (Ca2+ , Mg2+ , Na+ a K+ ), ale i toxické hlinité (Al3+ ) ionty. Emisní maxima oxidů síry a dusíku byla zaznamenána v 80. letech 20. století a o té doby se emise oxidů síry a dusíku výrazně snížily. Avšak zotavování z acidifikace neprobíhá tak rychle jak by se očekávalo. Brání tomu hned několik procesů. Jedním z těchto procesů je hystereze, neboli saturace půd sírou a dusíkem, které se teď pomalu vyplavují do povrchových vod ve formě síranů a dusičnanů. Dalším procesem je oligotrofizace jezer, kdy dochází ke srážení důležité živiny - fosforu - hliníkem. V jezerech je pak nedostatek potravy pro organismy. Dalšími důvody zpomalující zotavování z acidifikace může být špatné lesní hospodaření nebo i klimatická změna. Pro zjišťování, jak dlouho bude proces zotavování trvat, existuje několik modelů. Nejpoužívanějším z nich je model MAGIC, který dokáže zmapovat...
|
host ::
RSS.